inspiration.

books 2018 (3/3)

4. ledna 2019 v 22:31 | R.

13. Spalovač mrtvol

Fuks mi něčím hrozně imponuje. částečně je to schopnost psát, částečně to, jak měl nelehkej život, částečně i něco, co nedokážu úplně pojmenovat. každopádně, spalovač je jedna z těch knížek, co se tak jaksi vleče, nic moc se neděje a přesto - cítíte ten var. a drží vás to neustále v neklidu, protože víte, že se něco má stát, ale zároveň nahlížíte pod povrch a sami nedokážete úplně odhadnout kdy nebo jak. na spalovači se mi hrozně líbí ta hororovost a samozřejmost spojená v jedno. absurdita a smrt ve vedlejší roli, přítomná úplně všude, až si na ni vlastně zvyknete. myslím, že zobrazit ty myšlenkový pochody vraha je těžký hlavně proto, že nic se neděje ze dne na den a v onu chvíli už ani nepácháte zločin. jednáte klidně, protože jednáte správně, intuitivně. dostávám se až moc daleko za něco, o čem to asi vůbec není, ale tohle mám u knížek hrozně ráda. každopádně doporučuju a pokud nejste na čtení, i film je skvělej. krásně dotažený do extrému.

moje tipy na vánoční dárky.

30. listopadu 2018 v 20:18 | R.
čím jsem starší, tím víc se na vánoce vždycky těším. pamatuju si dlouhý období, kdy jsem tenhle svátek vnímala hodně negativně, doma jsme se hádali a mně se chtělo zmizet... a pak přišla dospělost... asi? a vánoce se pro mě staly symbolem klidu, pohody a radosti (koukání na filmy a spousta svařáku). jakkoliv kýčovitě to zní. fakt jsme zjistila, že jaký si to člověk udělá, takový to má.

se stejnou myšlenkou jsem pak začala i pořizovat dárky. ne abych to měla z krku, ale aby to bylo něco, co má smysl... a člověku to udělá radost. věci s hodnotou a myšlenkou, který vás nenapadne někomu potom zase dát nebo je hodit na dno šuplíku.

moje tipy budou taková... směs, řekněme. částečně jsou to věci, který já osobně budu dávat, částečně věci, co bych si přála dostat, nebo je nadělím sama sobě a přijdou mi strašně super, zajímavý a mám potřebu o nich někomu říct. a některý z těch dárků jsou pro mě řešením fakt nepříjemný situace... a dělaj mi tím obrovskou službu. ne, že by vánoce byly o dárcích. ale některý vztah jsou komplikovanější, než jiný.

zároveň jsou to všechno věci cca do pěti stovky, nechtěla jsem sem dávat nic moc drahýho.

  • mramorové podtácky

na tuhle super věc jsem narazila při urputným hledání dárku pro prarodiče. značka: vztah komplikovaný. mám babičku, která nevychází z domu a dědu, kterej všechno zná a všude byl dvakrát. většinu dárků neocení a to ani ze zdvořilosti. a pak je tu ta nepříjemnost s rozvodem, stěhováním a všechny tyhle hnusný věci... takže co s tím?

dlouho jsme nemohla najít nic, co by bylo... neutrální řekněme. nechtěla jsem úplnou blbost, kterou není na co použít, nechtěla jsem za to popravdě řečeno ani utratit moc peněz. a nechtěla jsem nápisy "nejlepší dědeček"... a pak jsem našla přesně tohle. mramorový podtácky. zespodu korek, nahoře mramor a na něm text. sotva jsem to viděla, měla jsem jasno - moji prarodiče totiž pijou kafíčko několikrát denně.

hlavní kouzlo podtácků vidím v tom, že je to něco, co vydrží roky. vybrat si můžete ze spousty motivů (doporučuju vidět naživo), nejsou plastový, prodávají se v krabičkách z kartonu a navíc je to českej výrobek. koupit si je můžete tady.

books 2018 (2/3)

22. listopadu 2018 v 6:50 | R.
první část najdete tady. příjemné čtení.

7. Hana

Hanu jsem dostala jako dárek od babičky a trvalo mi dlouho, než jsem se odhodlala ji přečíst. nějak jsem měla problém s obálkou a nechutí číst něco, co mi znělo trochu jako další příběh malé holky. ale spletla jsem se. obrovsky. a jakmile jsem začala číst, skoro jsem se nemohla odtrhnout, hltala jsem a ještě několik dní po tom, co jsem knížku zavřela, nedá mi spát. taková je Hana - jedna z těch knížek, z které jsem měla husí kůži, při níž jsem trpěla a přesto, prostě jsem nemohla přestat číst.
abych trochu shrnula o čem Hana je - jedná se v podstatě o příběh tří generací jedné rodiny s velmi nešťastným osudem. všechno začíná vyprávěním Miry, která se téměř ze dne na den stává sirotkem a je nucena žít se svojí tetou Hanou. a právě skrz ni se dostáváme k rodinné historii samotné Hany, její sestry a matky. dodám snad jen, že obdivuju, s jakou lehkostí dokázala Alena Mornštajnová proplést osudy lidí od začátku do konce.

books 2018 (1/3)

16. září 2018 v 20:12 | R.
loňský článek o knížkách, co jsem četla, najdete tady a tady.

1. Mnich, který prodal své ferrari
Související obrázek

první kniha o sebepoznání, kterou jsem kdy přečetla - a vedlo mě k tomu mnoho doporučení od lidí z různých sociálních sítí, kde jsem viděla její fotky i různé citace. říkala jsem si, že za zkoušku nic moc nedám, knížka je navíc poměrně levná... A tak jsem ji zkusila, přestože jsem dost skeptická ke všem teoriím o optimistickým pohledu na svět a podobně. v první řadě, jsou tu věci, co mi dost vadily. zaprvé je to nejspíš špatný překlad, který mnohé anglické fráze překládá doslova a celý rozhovor (abych upřesnila, kniha v podstatě popisuje rozhovor mezi dvěma muži, "učitelem" a "žákem") je strašně strojený a nepřirozený. nedokážu odhadnout, do jaké míry to způsobil i sám autor, každopádně mi to nepřišlo jako běžný rozhovor mezi dvěma muži. co už ale rozhodně je chyba autora je naprostá... nevím, naivita? slepost? Johna, tedy jakéhosi žáka, který se učí novým způsobům, jak správně žít. John je prostě jako ovečka, která všechno odkýve, a když už náhodou má s něčím problém, stačí jeden argument, aby zase sluníčkářsky věřil všemu, co slyší.
na druhou stranu, během čtení knížky jsem se zamyslela nad vlastním životem, přehodnotila svůj pohled na sebe i na věci, které dělám, a došla k jakémusi rozhodnutí některé ze zmíněných technik zkusit. což je myslím hlavním záměrem knížky, jako je tahle. ukázat člověku nový způsob, jak žít a být lepší, spokojenější. takže po téhle stránce se mi to poměrně líbilo a rozhodně to bylo čtení zajímavé a obohacující.

summer to do list.

3. července 2018 v 14:54 | R.
  • navštívit park v Hamburku
  • Malmö
  • Kodaň
  • Hillerød
  • Kolding
  • jít do muzea
  • cvičit ráno jógu
  • vidět Malou mořskou vílu
  • přečíst 5+ knížek
  • dokončit food-blog
  • grilovat
  • udělat G. narozeninovou oslavu
  • jet k babičce
  • jít se koupat
  • opalovat se
  • piknik
  • jíst celej den jen meloun
  • polepit skříň bílou fólií
  • protřídit, vytisknout a vyměnit fotky v pokoji
  • jít do zoo
  • cvičit alespoň 3x týdně
  • udělat playlist
  • jít na pláž
  • fotit co nejvíc to půjde
  • strávit den s mámou
  • koupit mámě dárek k narozeninám
  • strávit den v posteli sledováním seriálů
  • pořídit si náramek na nohu
  • vyrobit piňatu
  • jet s koňma ven bez sedla
  • koupit si džísku
  • letní kino
  • jít na koncert
  • dokončit rozbory knížek, co zatím mám
  • táborák
  • spát ve stanu
  • protřídit si věci do školy, vyhodit zbytečnosti
  • naučit se používat menstruační kalíšek
  • přečíst si něco o dějinách umění
  • změnit barvu vlasů
  • změnit design blogu
snažila jsem se letos napsat si sem hlavně věci, co mám fakt šanci si splnit, narozdíl od mejch minulejch to do listů... dost možná něco ještě připíšu v průběhu léta. zároveň netuším, jestli si za dva týdny ještě vzpomenu, že takovejhle seznam mám, jakmile začnu pracovat... no, nevadí. třeba to někoho inspiruje, když už nic víc.

a přeju vám všem krásný léto.

books 2017 (2/2)

30. prosince 2017 v 20:48 | R.
první část článku najdete tady.

1. Trainspotting

Výsledek obrázku pro trainspotting kniha

předpokládám, že poměrně dost lidí se setkalo s filmem Trainspotting z roku 1996. tento snímek je ovšem natočen podle knižní předlohy od Irvina Welshe. a vzhledem k tomu, že film je pro mě srdcovou záležitostí (a to dokonce i dvojka, která teprve nedávno přišla do kin), nemohla jsem si knižní zpracování nechat ujít.

(jen dodám, že jsem četla český překlad z roku 2004, nikoliv roku 2013 - novější verze prošla údajně výraznou revizí, ale nedokážu porovnat.)

pro ty, kteří se s Trainspottingem ještě nesetkali - jedná se o krátké povídky a ústřižky ze životů skupinky mladých lidí ze Skotska, z nichž se většina potýká se závislostí na heroinu. stejně jako ve filmu, i zde se dá za klíčovou postavu považovat Renton, který se snaží se svého návyku zbavit. setkáváme se tak s abstinenčními příznaky, depresemi, sexuálními pudy a spoustou dalších situací.


přiznávám se, že, vzhledem k tomu, že jsem viděla film, jsem musela neustále porovnávat. některé postavy i situace se poměrně dost liší, je tady samozřejmě všechno daleko širší, vykreslené do hloubky. na druhou stranu, některé - pro mě důležité - momenty jsou popsány jako kdyby vlastně naprosto o nic nešlo. (a věřte mi, že teď bych tak ráda hodila pár spoilerů...) paradoxně tak musím říct, že film je pro mě v tomto případě daleko silnějším zážitkem, ačkoliv je to možná právě díky Dannymu Boylovi, který, ať už chci nebo ne, většině postav vdechl daleko větší lidskost. postavy ve Welshově podání jsou zkrátka a dobře jen nechutný sobecký feťáci...

books 2017 (1/2)

27. prosince 2017 v 18:59 | R.
rozhodně se nepovažuju za blogerku, která... no, vlastně se ani moc nepovažuju za blogerku, když jsme u toho. ale tím spíš potom nejsem blogerka, která by toho měla moc co říct k literatuře a knížkám. ne že bych nečetla vůbec, ale vzhledem k všelijakejm stavům to prostě někdy jde a někdy zase ne. každopádně, na začátku roku 2017 jsem se rozhodla zapisovat si všechno, co přečtu (kromě četby do hodin angličtiny teda). a je to děsivý, ale jo... je to tady. konec roku a můj definitivní seznam.

neberte to jako recenze, možná spíš jako inspiraci, co si zkusit přečíst. rozhodně ne všechno zaujme širokou veřejnost.

1. Jak ochránit své dítě


Výsledek obrázku pro jak ochránit své

původně na začátku roku jsem přemýšlela o práci na seminárce, která se měla týkat pornografie a jejího vlivu na člověka - chtěla jsem se zaměřit hlavně na mladistvé, abych byla konkrétní. nakonec z práce sešlo z několika drobných důvodů, ale to už jsem samozřejmě měla něco načteno.

tahle knížka mě bohužel zklamala, co se týče toho, co jsem od ní očekávala, o tématu, které jsem hledala, jsem se nedozvěděla v podstatě nic, co by mi mohlo být nějak užitečné. kromě toho je knížka už dvacet let stará a tudíž popisuje ochranu před úplně jinými médii, než s jakými se setkáme dnes. v tomto ohledu tedy moc užitečná nebyla, alespoň pro mě.

většina knihy pojednává o ochraně dítěte před násilím, sexuálním zneužíváním a případným únosem. bohužel je to celé dost "americké" a přehnané a podle mého - uznávám, dost neodborného - úsudku danými postupy daleko pravděpodobněji získáte paranoidní a věčně vyděšené dítě, než cokoliv jiného. samozřejmě to může být způsobeno i odlišností kultur, pravděpodobností takové situace a podobně. taky je třeba vzít v potaz, že dnes už je celá situace dost jiná, vzhledem ke stáří knihy.

pokud to tedy mám shrnout, rozhodně tuhle knihu nepovažuji za nějak obecně užitečnou nebo vhodnou jako rádce pro výchovu/přístup k ochránění dítěte. po nějaké jiné alternativě k této knize jsem zatím nepátrala, ale věřím tomu, že selský rozum a obvyklý způsob komunikace s dítětem ho dokážou před podobnými riziky ochránit stejně dobře... zkrátka nevidím důvod tréninků obrany, utíkání, křiku a podobných věcí, které kniha zmiňuje. o ochraně před pornografií by se dalo diskutovat, ale kniha bohužel vůbec nepojednává o internetu a dnešní dostupnosti erotiky, spíše upozorňuje na její škodlivost jako, dejme tomu, na novinku.

movie tips - netflix.

16. prosince 2017 v 15:41 | R.

pokud máte rádi filmy jako je Princ a já, Deník princezny nebo... vlastně cokoliv podobnýho, nejspíš musíte vidět film A Christmas Prince. je to totiž nejspíš nejlepší a nejstupidnější věc, co byla kdy natočena. a je to fakt moc moc skvělý, jakmile se odprostíte od všeho logickýho, co v životě normálně je.
jedná se vlastně o naprosto klasický příběh - ona je chudá, obyčejná novinářka s nízkým sebevědomím, ubohou kariérou a neschopná se dostat přes poslední rozchod. on je rozmazlený playboy a navíc dědic trůnu ve vymyšleném království, které se jmenuje Aldovia(!!!). jak to všechno bude dál si nejspíš dokážete domyslet sami, prozradím ale, že nechybí ani jedno úžasný klišé a to to celý dělá ještě mnohem lepším.

movie tips XI.

16. září 2017 v 20:05 | R.

Učitelka je nový český film, který - a předpokládám, že už jste o tom i zaslechli - dostal nejedno ocenění. pokud čtete můj blog už delší dobu, možná víte, že české filmy nepatří k těm, které vyhledávám (i když upřímně sama nevím, co vlastně vyhledávám nebo ne), nebo o nich minimálně příliš často nepíšu. u tohohle snímku jsem se ale rozhodla udělat vyjímku, protože po dlouhé době můžu říct, že mě nějaký český film doopravdy zaujal, a to nejen po stránce příběhové nebo obsazením, ale hlavně celým provedením. celý děj není nijak složitý, ale zpracování mi přišlo skvělé, originální a poutavé, myšlenka výborná. (ale nedoporučuji, pokud se nechcete rozčílit, já byla vzteklá pořádně.)

movie tips X.

13. srpna 2017 v 13:34 | R.
tentokrát jsou filmy, které jsem vybrala, dost depresivní... přiznám se, že to nebyl můj záměr, na léto by se asi hodilo spíš něco optimistického. snad odpustíte.


nikdy jsem moc nemusela sentiment. mluvení o výjimčnosti některých lidí, obzvlášť pokud se jedná o něco očividného. a pro mě osobně Heath Ledger odjakživa výjimečný byl, už když jsem se do něj platonicky zamilovala v 10 things i hate about you... na čemž vlastně nic výjimečnýho nebylo. takže jsem z toho dokumentu byla trochu rozpačitá. bylo jasný, jak obrovskej sentiment to bude. říkala jsem si, že nebudu brečet. ale evidentně tak silná nejsem. a i tak se mi I am Heath Ledger jako dokument líbilo... ne kvůli lidem, co tam o něm hezky mluvili a záběrům z filmů a příbězích o tom, jak ty role získal. ale kvůli té spoustě fotek a videí, které ho zachytili úplně jinak, mnohem opravdověji a lidštěji, pomohli doopravdy pochopit, kým byl.
 
 

Reklama