books 2018 (1/3)

16. září 2018 v 20:12 | R. |  inspiration.
loňský článek o knížkách, co jsem četla, najdete tady a tady.

1. Mnich, který prodal své ferrari
Související obrázek

první kniha o sebepoznání, kterou jsem kdy přečetla - a vedlo mě k tomu mnoho doporučení od lidí z různých sociálních sítí, kde jsem viděla její fotky i různé citace. říkala jsem si, že za zkoušku nic moc nedám, knížka je navíc poměrně levná... A tak jsem ji zkusila, přestože jsem dost skeptická ke všem teoriím o optimistickým pohledu na svět a podobně. v první řadě, jsou tu věci, co mi dost vadily. zaprvé je to nejspíš špatný překlad, který mnohé anglické fráze překládá doslova a celý rozhovor (abych upřesnila, kniha v podstatě popisuje rozhovor mezi dvěma muži, "učitelem" a "žákem") je strašně strojený a nepřirozený. nedokážu odhadnout, do jaké míry to způsobil i sám autor, každopádně mi to nepřišlo jako běžný rozhovor mezi dvěma muži. co už ale rozhodně je chyba autora je naprostá... nevím, naivita? slepost? Johna, tedy jakéhosi žáka, který se učí novým způsobům, jak správně žít. John je prostě jako ovečka, která všechno odkýve, a když už náhodou má s něčím problém, stačí jeden argument, aby zase sluníčkářsky věřil všemu, co slyší.
na druhou stranu, během čtení knížky jsem se zamyslela nad vlastním životem, přehodnotila svůj pohled na sebe i na věci, které dělám, a došla k jakémusi rozhodnutí některé ze zmíněných technik zkusit. což je myslím hlavním záměrem knížky, jako je tahle. ukázat člověku nový způsob, jak žít a být lepší, spokojenější. takže po téhle stránce se mi to poměrně líbilo a rozhodně to bylo čtení zajímavé a obohacující.



2. Vyhnání Gerty Schnirch
Výsledek obrázku pro vyhnání gerty schnirch

Kateřina Tučková je jméno, které mě pronásleduje už posledních pár let. chodila totiž shodou okolností na stejnou základku, jako já... a moje máma o ní moc ráda mluví, stejně jako o ní strašně ráda mluvila i moje první češtinářka na gymplu. dlouho jsem jaksi odkládala její knihy, protože jsem tušila, že to bude oříšek. a v tom jsem se fakt nespletla, není to snadný čtení. hlava mi nebere, jak mohla něco takovýho napsat tak mladá holka.
Vyhnání Gerty Schnirch se odehrává primárně v Brně v poměrně širokém časovém úseku od začátku druhé světové války až do roku dva tisíce. jedná se o příběh poměrně obyčejné ženy, její rodiny a přátel, který se pod vlivem událostí neustále obrací naruby pokaždé, když už se zdá, že by svět mohl být zase v pořádku. je to detailní popis bolesti, beznaděje a hrůzy, která se děla v ulicích, kterými skoro denně chodím. což byl taky jeden z důvodů, proč mě to tolik zasáhlo - dalšími pak samozřejmě byla neuvěřitelná čtivost a uvěřitelnost. je to jedna z těch knížek, co dočtete, ale v hlavě ji máte ještě několik dalších dní, protože vás zkrátka zasáhla.

3. Čtyři dohody

Čtyři dohody jsem si chtěla přečíst už pár let... hlavní impulz teď přišel po dočtení Mnicha, kdy jsem byla zkrátka zvědavá na ještě jinej pohled na věc. a musím říct, že pohled, který Miguel Ruiz nabízí mi byl už od začátku hodně sympatický, daleko sympatičtější, než ten, který nabízí třeba právě Sharma.
jak už se dá od názvu odvodit, kniha popisuje čtyři jednoduché dohody, která nám pomohou vést lepší, smysluplnější a šťastnější život. neobsahuje křečovitou snahu o optimismus, zkrátka jen popisuje jiný pohled na život a způsob, jak ho žít tak, abychom našli spokojenost. a ačkoliv člověk nepřijme celou tu filosofii, myšlenky, které tady jsou, jsou opravdu silné a důležité a můžete se s nimi ztotožnit, i když se vám celá tahle "víra" třeba nelíbí.
překvapivě jsem se s celou knížkou vážně ztotožnila. pomohla mi uvědomit si spoustu věcí, které třeba i vnitřně vím, ale bylo dobré si je připomenout. hlavně proto myslím, že je fajn si ji přečíst... ujasnit si to v hlavě, připomenout si, na čem záleží a na čem naopak vůbec.
4. Petr a Lucie
Související obrázek

s maturitní četbu se částečně peru a částečně si to vlastně užívám. nikdy jsem asi nebyla typ, co nad něčím zanevře jen proto, že je to povinnost... navíc, hodněkrát už se ukázalo, že ten výběr má svůj smysl. to stejné platí i o knize Petr a Lucie, kterou mám jak v maturitní četbě, tak jako povinou práci do jedné z hodin češtiny. a v tomhle případě jsem fakt nesáhla vedle, je to přesně můj šálek čaje.
Petrovi je osmnáct, předpokládám, že Lucie je stejně stará... a já se v obou dokonale našla. našla jsem se i v jejich vztahu, poznala jsem v nich svoje vztahy předchozí, dost možná i ten současný, bylo to jako vrátit se někam, kde už jsem dlouho nebyla. je to melancholický, hluboký a upřímný rozbor čistého citu, neposkvrněné lásky bez zrad, obav, předsudků a nedorozumění, bez zklamání a předchozích srdcebolů. mladá křehkost, naivita, touha, život. je to celé vlastně jen tekoucí řeka pocitů bez většího děje, určitým způsobem celou dobu dost bolavá... ale je na tom zároveň tolik krásnýho. myslela jsem, že konec mi zlomí srdce, ale k mému vlastnímu překvapení mě možná spíš ukonejšil.

5. Milk and honey

milk and honey je jedna z těch knih, co oblítla svět během strašně krátké doby a to především díky sociálním médiím... myslím, že většina lidí už se někdy setkala s některou z básniček z ní, aniž by vůbec tušila, oč se jedná. a musím přiznat, že v mnohým jsem k tomuhle skeptická... na to, jak si všichni hrajem na vnitřní svět a citovou rozmanitost, na chudinky, kterejm ostatní ubližujou svou tvrdostí. ale pravdou je, že rupi kaur se tohohle fakt dotkla... přesně těch míst, který tolik bolej. a i když jsem ze začátku fakt chtěla být kritická, vlastně to nejde. taky se mě to dotklo. taky mě to rozložilo na kousky, přitáhlo zpátky spoustu věcí, jejichž existenci se snažím popírat. nemůžu říct, že by to bylo něco, co bych musela mít v knihovně nebo znovu číst, ale co se týče emocionálního zážitku, byl obrovskej. a o to u poezie jde, ne?

6. Rytíř v rezavém brnění
Výsledek obrázku pro rytíř v rezavém brnění

Rytíř v rezavém brnění je také knihou o osobním rozvoji, s tímhle tématem se ale vypořádává značně po svém - a to v podobě až skoro dětského příběhu, který prolétnete během pár hodin. jednoduchost a nadsázka by se pro tento příběh asi mohla stát i dost příznačnou... a ačkoliv osobně si nemyslím, že je nutné spěchat, určitě se najde spousta lidí, kteří tohle ocení. jedná se v podstatě o skvělou možnost ujasnit a upevnit si své hodnoty, zamyslet se nad svými prioritami a znovu si stanovit, na čem doopravdy záleží. a myslím, že o nic jiného se knihy o osobním rozvoji ani nesnaží - hledáme štěstí a především způsob, jak si zpříjemnit a užít cestu za ním.
samozřejmě je pár věcí, které bych knize vytkla... asi se nestane jednou z mých oblíbených, ani bych po ní znovu nesáhla. rozhodně bych raději doporučila Čtyři dohody, než tuhle, ale na druhou stranu, myslím, že je to dobrá knížka pro každého, kdo se rozhodne pro změnu a odhodlá se k tomu začít.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 spravedlivysoud spravedlivysoud | Web | 16. září 2018 v 21:10 | Reagovat

Zajímavé

2 stuprum stuprum | Web | 16. září 2018 v 23:19 | Reagovat

Knížky vypravují všechno, některé ale nehezky! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama