abusive.

25. srpna 2018 v 11:50 | R. |  x.
pro moje játra to byl asi náročnej týden. a trochu mě to děsí protože vím, že alkohol na antidepresiva - zvlášť v tom množství, co beru já - je blbej nápad. ale děje se to jaksi samo, svět se točí a já si říkám... vždyť je mi vlastně fajn. zatím je to dobrý.

potkala jsem v obchodě Kryštofa. nedokázala jsem se na něj podívat, ale zůstával v mým zorným poli dokud neodešel. a část mě se, jako vždycky, chtěla rozběhnout a obejmout ho, zkusit se na chvilku ztratit v tom, co jsem znala. a zeptat se. na všechno, na kraviny, přesvědčit se, že je šťastnej. doufám, že je.

snažím se rozpustit moje ukřivdění. zapomenout. dělat, že další zklamání nebude, ale z dálky se zdaj všichni stejní a když se přiblížím, často zjišťuju že jsou. stejný sliby a hry, iluze, představy, malý kousky štěstí a to vzájemný porozumění. navzájem si slibovat, že tentokrát budem jiní. nebo ten druhej bude. nevím.

nejsmutnější na tom je, jak jsem na sobě dřela, abych už nebyla ta stejná holka, od který lidi odcházej. a nevím, jestli ta snaha o to všechno umřela, jak přišla ta strašná slabost, nebo jestli na tom prostě jen vůbec nezáleží. musím se k těm věcem vracet. pořád se ptát, jak to udělat... nemilovat.

mám kamaráda, se kterým se už několik let potkáváme jen na zábavách. někdy zrovna s někým chodím a mluvíme, někdy jsem sama a mluvíme o to víc. občas mě líbá a já nevím, co s tím. sedíme na lavičce a mně se chce spát a on mě hladí ve vlasech. tahá mě ven se projít a já vím, že je to pobídka k něčemu víc, ale dělám, že o tom nevím. když zavřu oči, žaludek mi dělá kotrmelce a chce se mi zmizet. ale nechci být sama a nechci myslet, nechci si s ničím dělat starosti. říkám, co mě zrovna napadne, kromě toho, proč si nikdy nemůžeme povídat ve dne.

ale ráno to vím. že mu sama nenapíšu i to, že on nikdy nenapíše mně. a jsem tak jaksi ráda, že tomu nemusím čelit. zjišťuju, že ze všeho nejvíc teď chci průhledný lži a žádný příště.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 25. srpna 2018 v 14:38 | Reagovat

To je vskutku geniální, nechat se líbat, zatímco chceš být někde jinde. Tvé podvědomí pracuje jako špeh. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama