out of sight but not out of mind.

10. srpna 2017 v 15:45 | R. |  the diary of a fucked up girl.
ty jsi ta, kdo s láskou nešetří, ty jsi ta naoko smutná... a možná naoko štastná.

cítím se strašně ztracená. chci poslouchat písničky a psát. a obojí dohromady nezvládám.

dnes v noci se mi o tobě zdálo. ležela jsem s tebou v mojí posteli a brečela jsem ti do trička. bylo šedý. kolem krku ty dvě cedulky... jedna odepínací, kdyby ti někdo prostřelil srdce. jsem ráda, že nic takovýho nemám. ztrácela bych jednu za druhou, jak moje srdce na každym kroku krvácí. plný střelnejch ran.

říkám každýmu, koho potkám, jak tě miluju nejvíc na světě. říkám to cizím lidem i těm, co pochybujou o mý schopnosti milovat. přeju si, aby se to k tobě doneslo. přeju si, aby ti to řekl někdo jinej, než já. a já bych mohla dělat, že to považuju za samozřejmost, za něco, co není třeba říkat nahlas, nebo přímo tobě.

byla jsem tak krátkou dobu sama, že jsem si to vlastně vůbec neužila. najednou bych tolik chtěla jen jít do postele a v tichu poslouchat vlastní dech. a chtěla bych si kůži rozetnout vejpůl. cítit vlastní teplej život, jak mi stejká po stehnech.

byla jsem s jedním klukem venku. jmenuje se Radek a připomíná mi L. - fousatej, trochu při těle, bývalej fotbalista. stavebka. možná jsou všechny možnosti strašně omezený... ne, že by to nebylo fajn. docela fajn to bylo. ale nemám sílu mu psát a mám pocit, že on se mi neozve. a ani mi to nevadí. i když jsem se s ním možná mohla vyspat. někoho jen prázdně využít. protože můžu.

nedokážu slovy popsat, jak tupá je bolest z jeho nepřítomnosti. jak totálně šíleně hnusně mi chybí. obrací mi to žaludek, pouští do krve jed. už nechci. jsem z toho šílená, zkažená, prázdná, otupělá, jsem sama. kus mě chybí a nevím, kam jsi ho dal ani jak se ti povedlo ho tak snadno vzít.

chci brečet.

nemůžu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 10. srpna 2017 v 16:49 | Reagovat

Nejsmutnější na tom je, že za pár let si ani nevzpomeneš na to chci brečet - nemůžu. A z vás citlivých se stanou emancipované s autem, hypotékou, děckem na krku. Docela hnus. :D

2 Eliss Eliss | Web | 10. srpna 2017 v 21:30 | Reagovat

Je mi to moc líto, hlavně se drž...

3 Kory Kory | Web | 10. srpna 2017 v 22:21 | Reagovat

ach. tak tohle neznám.

4 sentimentálna. sentimentálna. | Web | 12. srpna 2017 v 19:48 | Reagovat

aj ja sa snažím presne o to isté.. aby niekto pred ním spomenul, že som na tom stále rovnako. že ho stále ľúbim. chápem ťa, pretože si sama prechádzam veľmi podobnou vecou a vôbec netuším, čo ti poradiť, pretože viem, že jediná vec, ktorá by ti dokázala pomohnúť hneď, je to náručie, nič iné..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama