this ride is a wild one.

13. června 2017 v 19:11 | R. |  the diary of a fucked up girl.

můj život je... no, poslední dobou o tolik jinej. o tolik plnohodnotnější a smysluplnější, než býval. a paradoxně je to celý jen o tom, že pracuju. stal se z toho během posledního týdne trochu kolotoč rozesílání životopisů, psaní emailů a chození na pohovory, ale upřímně řečeno, svým způsobem mě to naplňuje. vidím možnosti, příležitosti, poznávám lidi, učím se komunikovat, bejt lepší, žít a hledat a zjišťovat, kdo vlastně jsem a být můžu.

no, můj osobní život oproti tomu úplně funkční není. s kryštofem jsme tam, kde jsme byli, jen... tentokrát tomu nijak neříkáme. ráno žádny polibky. sex je... nepopsatelnej. a já zamilovanější, než kdykoliv předtím. denně myslím na to, jak ho líbám, jak vedle něj usínám, zdá se mi o něm. jsem tím úplně polapená a nevím, co dál. nemám sílu cokoliv měnit. s kýmkoliv jiným cokoliv budovat, nemám sílu ho opustit, protože vedle něj... cítím se v pořádku. i když tady není, jen to, že vím, že je tam někde je, že za ním můžu kdykoliv přijít a on mi všechno odpustí... je to zvláštní. miluju ho. doopravdy moc.

tyhle zamotaný kruhy mě většinou hrozně vyčerávaj. ale teď tak nějak... nenechávám tyhle negativní věci kazit to všechno, co je fajn. snažím se... poprvé v životě... vidět věci optimisticky. jakože... není můj. ale stejně si mě dál vybírá, stejně se ke mně vrací, chce se mnou mluvit a trávit čas, starat se o mě. pořád o nás mluví jako kdybychom měli budoucnost, aniž by hledal jinde nebo se snažil se mi vzdálit. a mám úplnou svobodu, je jen na mě, jestli teď budu jen s ním, nebo kýmkoliv jiným. chci říct, vždycky to byla moje volba, ale teď je to jiný. spala jsem s L. a ne jednou... a řekla mu to. a on prostě řekl, že mu to sice vadí, ale je to moje věc, že se na mě přece nemá právo zlobit. na jednu stranu je to hloupý, na druhou mi to pomohlo si uvědomit, že vlastně ani nikoho dalšího v životě nechci. alespoň dokud je tady on.

taky teď chodím do divadel a občas na výstavy a opíjím se jen o víkendech a jen trochu. nejím pšeničnou mouku a mlíko piju jen v kafi. kouřím do 3 cigaret denně... většinou jen dvě. mám gelový nehty. červený. a v pátek odjíždím na první letošní fesťák... a snad ne poslední, i když... co já vím, asi se zase nepoštěstí. a třikrát týdně jsem v posilovně. a když žeru fast food, tak jenom ten zdravej, víte?

život zní fajn. hlavně ten, co přijde až skončí léto. odletím do Řecka, potetuju si nohu a škola bude víc než kdykoliv prostě zajímavá. teda, doufám, no.

říkám si, že teď už to prostě bude dobrý. už vždycky. už není nic, co by se mohlo tolik posrat, nic s takovou mocí, abych zase spadla tam, kde jsem byla. trvalo to, ale už je to pryč. a není se už čeho bát a před čím utíkat. můžu volně dýchat, být, kým být chci. už jen dva týdny a budu volná skoro úplně. jo a taky, tenhle víkend bude stát za to. už jen překlepat zítřek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 14. června 2017 v 3:00 | Reagovat

Divoký život, užívej ho s nadhledem. :)

2 GVKB GVKB | E-mail | Web | 14. června 2017 v 6:43 | Reagovat

:-) Ano, příživníci na nás sobecky parazitují :-)

Hospodář musí neustále bojovat s příživníky, co se snaží sobecky na jeho práci parazitovat, jde o; plevel, parazity, viry, zloděje, lháře, lenochy, atd. boj s příživníky nebyl nikdy snadný a jednoduchý, je to jako boj s nemocemi, které se neustále evolučně mění, a tak na ně staré léky už nezabírají. Nejlepší metodou jak bojovat s příživníky je zabránit příživníkům v tom aby se mohli rozmnožovat, je třeba začít používat ve velkém insekticidy, které zablokují příživníkům rozmnožování, nemá smysl příživníky násilně eliminovat, když se umí rychle rozmnožovat.

Je třeba začít zaměstnávat GVKB roboty místo příživníků, a příživníkům dávat do jídla globálně insekticidy, aby se nemohli rozmnožovat, ano ten druhý je příživníkem který na tobě sobecky parazituje, pravda je jako zrcadlo, ve kterém spatříš to, že jsi příživník, který miluje sobecké parazitování. Všechny deprese a stres, jsou způsobené tím, že je obtížné být zde profesionálním příživníkem, který sobecky na druhých parazituje, protože konkurence dneska veliká všude už je.

Nejsou zde už naivní věřící ovce, jsou zde jenom samí cyničtí vlci, co si zde hrají na ovce, vše je zde jenom pokrytecké kariéristické divadlo, ve kterém je; vlk, vlku, vlkem. Nejsou příživníci tak nejsou s příživníky problémy, o tom je ekonomika a politika, je třeba se probudit z našich snů, o tom že bude po volbě nové politické strany, pracujícím zde konečně lépe, lépe je zde vždy jenom těm co jsou v centru, a tak mají výhody a jistoty díky funkci; krále, šlechtice, papeže, prezidenta, předsedy, ministra, diplomata, poslance, senátora, ředitele, podnikatele, obchodníka, celebrity, soudce, notáře, profesora, atd. O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama