not lonely when im alone.

12. května 2017 v 10:12 | R. |  the diary of a fucked up girl.

některý dny začínají děsně a jejich pokračování... no až tak děsný být nemusí. poslední dobou se o tom přesvědčuju pořád častěji.

ve středu mě strašně mile překvapil. v podstatě jsme si psali a zjistili jsme, že tenhle týden na sebe nebudeme mít vůbec čas. neřešila jsem to, prostě jsem se rozhodla nedělat si s tím hlavu. ale když jsem jela večer z práce domů, napsal, že si mě vyzvedne na nádraží a že jde ke mně domů, protože se mnou chce být alespoň dneska. je to maličkost, ale... velká. důležitá maličkost. maličkosti jako je tahle mě o něm přesvědčují. že jsem se rozhodla správně.

jo a taky, konečně jsem mu dala dárek k narozeninám. s měsíčním zpožděním, ale dala. a on z toho měl doopravdy radost. navíc, že reagoval tím, že mě začal svlíkat, to mi zalichotilo, ne že ne...

dneska jsem byla u psycholožky. tentokrát to padlo výjimečně na skvělej den, kdy jsem zrovna potřebovala pár věcí fakt pořešit. a taky mi to ve spoustě věcí udělalo fakt jasno. ačkoliv jsem se dneska probudila maximálně otrávená, zničená a utahaná, nabilo mě to energií. věci jsou teď správně tak, jak mají být a mám je ve svých rukou. můžu je ovlivnit, žít tak, jak chci. právě teď jsou věci správně a to je to, na čem záleží.

i když jsem se na to chtěla vykašlat, rozhodla jsem se dát tátovi ještě šanci. nějak se pokusit ho podpořit. alespoň si s ním promluvit, aby nepřestával s chozením na terapie. zkusit ho trochu vyhecovat. časem přece musí povolit i ten nejtvrdohlavější chlap na světě, ne?

ještě jsem asi nepsala o tom, jak mi M. mluví do života. každopádně, neustále poslouchám jaká jsem ubohá a zoufalá kráva, že jsem se vrátila ke Kryštofovi... což je možná podložený tím, že ano, vrátila, ale je to moje rozhodnutí. nemluvě o tom, že na její názor jsem se neptala. po dnešku už nejsem zdaleka tak nejistá, abych si do toho nechala kecat. příště to bude bez debat.

je podivný psát sem v dobré náladě. ale dneska mi být sama nepřijde zdaleka tak děsivý. vlastně vidím spíš pozitiva. nikoho nepotřebovat, na nikom nezáviset. jsem ráda, že ho mám, ale zvládnu, když odejde. mám kamarádky, ale nepotřebuju jejich souhlas a podporu. zvládnu to i sama. a je skvělý to vědět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 12. května 2017 v 10:28 | Reagovat

wou, tak to je krásně pozitivní...máš všechno pevně pod kontrolou:-)

2 j.lukáš j.lukáš | Web | 12. května 2017 v 10:52 | Reagovat

Dnes to vypadá velice nadějně a máš to ve svých rukou. Jen tak dál. :)

3 Eliss Eliss | Web | 12. května 2017 v 12:34 | Reagovat

Přeji ti ať se cítíš lépe a lépe! :-)

4 Daisy Daisy | Web | 12. května 2017 v 12:47 | Reagovat

Tyhle maličkosti dělají z malých věcí velké :). Ta M. Ti do toho nemá co mluvit. Poradit může, ale rozhodnutí jsou už jen a jen na Tobě. Přeji Ti ať Ti dobrá nálada vydrží :).

5 D D | Web | 13. května 2017 v 3:33 | Reagovat

Škoda, že si takové hezké dny nejde naplánovat. Člověk musí čekat až samy přijdou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama