and maybe u should go and fuck yourself.

24. října 2016 v 22:30 | R. |  x.
od chvíle co jsem to ukončila akorát sedím a čekám, až mi napíše. že mu chybím nebo aby se zeptal, jak se mám, protože... se skoro měsíc v kuse ptal, jak se mám. čekám na posraný dobrý noci, který nepřicházej. nic to nebylo, ale stejně mi tyhle kraviny chyběj, protože jsem v nich hledala víc, než v nich bylo.

chci jenom další ráno, kdy na tebe se podívám.
a ty se usmíváš, má lásko...

nesnáším zkurvený atmo. ale tohle mě pokaždý rozbrečí. pokaždý si znovu připadám jako v autě vedle tebe, držíš mě za koleno a zpíváme a všechno je to tak moc jedno. je jedno, co jsme. je jedno, co s náma bude. je jedno, že mě tvoje playlisty občas děsně zklamávaj. jen my dva a silnice a tenhle mizernej song.

a ty mi pak napíšeš jen aby ses zeptal, jestli jsem si už našla náhradu. a děláš ze mě kurvu. i když víš, že uvnitř to tak není a nejspíš mi to děláš naschvál. a dneska mi jen tak píšeš, jestli nejsem doma, že bys za mnou přijel. a když ti znovu opakuju, že už to tak dál nechci, jen odpovídáš, že to přece víš.

možná děsně chci, abys řekl, že můžem bejt něco víc. ale nedoufám v to. nečekám, že by se to mohlo stát. fakt už nemám sílu bejt naivní. to bych se z tebe totiž musela posrat.

nechápu, co po mně vlastně chceš. pochopila bych, kdyby ses už nikdy neozval. nebo kdybys chtěl zůstat kamarád. nebo kdybys to otočil ve vztah. ale nechápu proč se snažíš v tom pokračovat, když jsem ti jasně řekla, že tak to nechci. nechápu tvoje kecy o upřímnosti a komunikaci, když nejseš schopnej se jima řídit. nejvíc zle je mi z toho, že jsi stejnej jako všichni, že nejsi vůbec ničím zvláštní, že jsem zase jenom naletěla a ty se musíš chovat jako kretén.

vůbec nic z toho sis nezasloužil. naser si, fakt že jo.

paradoxně, tímhle mi to dost usnadnil. s každým dalším podrazem mám menší vůli odpouštět a čekat a někomu věnovat něco víc. a někoho takovýho ve svým životě nepotřebuju.

upřímně nevím, jak se to vždycky stane, že jen co mi ze života zmizí jeden idiot, objeví se druhej, kterej se tváří jako největší spása mýho života, slibuje hory doly a snaží se mě dostat do postele. vím, že teď jsem už dost hnusná, protože tohohle novýho kluka znám jen od vidění a z doslechu, ale... mám pocit, že je to pořád dokola.

takže, abych vás trochu uvedla. žjeme ve stejným městě, chodili jsme na stejnou základku, akorát on je skoro o dva roky starší než já . v životě jsem s ním neměla důvod mluvit, ale vždycky mě dost bavilo sledovat s kým se zrovna tahá a píše si srdíčka na facebooku, protože se to dost pravidelně měnilo a všelijak střídalo. podle mé máti je to debil a nemá smysl s ním ztrácet čas. no, a tenhle kluk mi jednou jen tak napíše, pak mě tahá ven.

jedna věc - já se těmhle věcem nebráním. ráda poznávám nový lidi. ráda si dělám na lidi vlastní obrázek a nebudu někoho odsuzovat podle toho, co jsem slyšela, zvlášť když o mně toho taky dost koluje. takže klidně jdu s klukem, co má mít vyšší číslo sexuálních partenerek než IQ, ven.

ale potom zase stojím nad tou divnou otázkou - co tohle má vlastně bejt? snažíš se se mnou vyspat? snažíš se budovat tady nějakej potencionální vztah? jsi normální a prostě se chceš jen kamarádit? jestli jo, beru to všema deseti, fakt. ale vážně teď nepotřebuju dalšího člověka, co bude všechno komplikovat a vzbuzovat ve mně pocit, že mu něco dlužím nebo že jsem méněcenná děvka. už nechci.

na to, jaký hrůzy jsou slyšela byl docela fajn. ne moc chytrej, uznávám. což je asi ta hlavní věc, která mě uklidňuje a znepokojuje zároveň. je to pro mě prostě strašně nepřitažlivý. což je super, protože aspoň vím, že nebudu blbnout, ale... jak se někdo takovej odmítá? řeknete, promiň, jsi fajn, ale na mě poněkud blbej? a kdy poznám, že to odmítnutí má přijít, když se mnou chce jít večer "někam si sednout" a já vůbec nevím, jestli na pivo, víno nebo na večeři, která by byla do háje tak strašně trapná?

jsem teď hrozně rozjetá. prášky mi po dvou týdnech děsný deprese zabraly, ale připadám si zas lehce manická a od včerejška mám strašně moc energie a kupí se ve mně slova. všeho je hodně a kmitám. a taky přemýšlím nad K. a docela mě to sere, protože zase hledám něco, co ani neexistuje. jen... holka, co ti zlomila srdce, chodí s klukem, co místo mě spal s mojí kamarádkou. a nedokážu přestat myslet na to, jak ji máš rád, i když víš, že je to svině.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 evil spirit evil spirit | Web | 26. října 2016 v 13:21 | Reagovat

hrozně ráda bych ti teď vyblila nějaký to moudro, ale moje zkušenosti ze vztahů jsou rovný nule.
ale možná bys s ním mohla jít na šíleně trapnou večeři. třeba pak nebudeš myslet na to ostatní.
/okay that doesn't help at all. i'm out./

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama