Promise me you'll never feel afraid.

11. února 2014 v 20:46 | Radfordová
"Ještě pořád máš strach?"
"Ne. Jasně, že ne," nadechnu se prudce a bojovně vystrčím bradu. Nevím, za co vlastně tolik stojí bojovat, ale je to všechno, co v tu chvíli chci. Usměje se na mě.
"A... nechceš si sednout? Není ti třeba... zima?"
Spěšně přikývnu, takže to možná ani neviděl a plná pochyb se usadím vedle něj. Nebylo by nic jednoduššího, než ho prostě líbat a dotýkat se a zapomenout a být na jednu noc někým jiným. A tak čekám, až to přijde. Čekám a připadám si úplně, průzračně klidná, jako když víte, že se stane něco zlýho, jako když už víte, že není kam couvnout, jako když se se vším smíříte, takže už vlastně ani není lež, když se hájíte tím, že jste v pořádku. I když by možná bylo pořád tak trochu fér se ho bát. Něco takovýho jsem nikdy dřív necítila.
"Fajn...?"
"Fajn," uzavřu a doufám, že s tím ten pocit zmizí. Je zvláštní sedět někomu takhle tváří v tvář, vlastně se ani nedotýkat, ale cítit se.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama