You've got to sing your heart out.

30. ledna 2014 v 22:10 | Radfordová
My hearts beats for the people in the world who don't have a positive relationship with their parents or family. To those of you who may feel neglected or feel they're just not good enough... you are. I've been there and now everything has worked out. All I wanted was a time and place where I could be loved. You'll find it. I promise.

Slabost je něco příšernýho. Uvědomujete si to v takových těch trhavých intervalech, který přicházej a zase mizej, jak se jim jenom zachce. Když sedíte na nádraží, když zakopáváte na schodech o vlastní nohy, když přijdete domů a svět se bortí pod tím, jak moc už nemůžete dál. Když vám někdo, koho milujete řekne, že je konec. Nebo když to vlastně ani nezačne.
Je asi docela jasný a přirozený, že nechceme být slabí. A je hloupý, že si vyčítáme, že neumíme projevovat svoji slabost a schováváme ji za takovýty hrozně povrchní věci. Není to jednoduchý. Ne pro nás, ne pro ostatní. Není jednoduchý chápat, ale když se snažíme, tohle všechno je v našich silách - tohle všechno může překonat tu očividnou slabost.



Často se vás lidi ptají, čím chcete být. Ne kým... čím.
Je to jako když si najednou už nemůžete dál vybírat. Je to taky jen slabost, protože najednou vybírám nejjednudušší řešení a zoufale se snažím odpovědět, aniž by to tak moc bolelo. Čím chci sakra jednou být? Chci být robot? Chci být stroj na úsměvy, nebo třeba jen kolečko v systému? Nejsem si jistá, že chci být něco. Ještě ne.

Nemělo by být tak těžký se rozhodnout, ne? Většina věcí se prostě jednou sama nějak vyřeší, když počkáte dost dlouho. Nemůžete zůstat napořád sami, nemůžete být jenom nešťastní, ne?

Už nemůžu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama