Ještě pořád moc složitý.

16. prosince 2013 v 13:10 | Radfordová
Vztahy jsou stejně unavující jako televizní noviny na Nově. Omlouvám se, ale fakt si nemůžu pomoct. Chce se mi spát. A taky čůrat, ale bojím se obojího. Nechci zase prochrápat celej den a pak tu sedět do půl jedenáctý a zkoušet něco vymyslet.
No, tak asi abych nějak začala; Jak asi víte, my lidé a těch pár mimozemšťanů, jako jsem třeba já, jsme předurčeni k životě ve stádech, stejně jako to dělají třeba jednorožci, víly a elfové.
Ne, kecám. Fakt nesnáším fantasy storky, ve kterých princezna Ellia lítá na tříhlavým drakovi na planetu opic.


Vztahy, to je něco, co se fakt těžko charakterizuje. Vztah je tak nějak všechno, od blbýho ahoj, prvního úsměvu a letmýho doteku v metru až po to, že spolu ťapeme do kina a řešíme nějakej gumovej ubrus na náš novej stůl v obýváku. Lásko, pochopíš už konečně, že k oranžové se lila prostě nehodí? Lásko, víš, že já prostě nenávidím oranžovou?
A teď vážně, co chcete jako napsat o vztazích? Připadá mi to jako nekonečnej kruh, stejně jako když mám na ubohý dvě stránky charakterizovat celýho člověka se vším, co je na něm blbě a co je na něm tak zatraceně skvělý. I kdybych se měla zbláznit, stejně nezachytím to něco, co je na každým vztahu tak výjmečný.
Jde hlavně o to, že i když třeba vztah matka-dcera je na první pohled vždycky docela stejnej, tak prostě není. Každá máma na vás řve trochu jinak, každá máma vám jinak vysvětlí první krámy, každá máma dává jiný facky, nebo je třeba taky nedává vůbec. A každá dcera se bojí jít domů z jinýho důvodu a miluje svoji mámu kvůli úplně jiný kravině. Nebo má třeba pocit, že ji nesnáší... co já vím.
A i když je ten vzor celkem jednoduchej, ten vztah je stejně vždycky složitej a hrozně křehkej.

No, abych tu nepsala jen tak obecně... mohla bych říct něco o mých vztazích, že?
Nejsem asi zrovna ten typ pro udržování něčeho dokonalýho. Zkoušela jsem to, ale neumím to. Všechno to dřív nebo pozděj prostě poseru a nechám to být.
Ale zase, musím uznat, že třeba vztah se svojí postelí udržuju už asi čtyři roky a celkem nám to klape. I když, posledně mi na ní vyhořel notebook a tím si to u mě podělala. Doufám, že vás uklidní, když řeknu, že spolu dál spíme a děláme, že se to nestalo. Navíc je to od té doby mnohem víc rebelský, co si budeme povídat.

Tak jo končíme. Neberte se moc vážně, až budete komentovat, nesluší vám to.
Děláte si na tom óčku prdel? Žijeme len raz? V prosinci? To mě má jako zahřát nebo co? To bych teda spíš čekala nějakýho Biebera, když už.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Maikoi Maikoi | Web | 16. prosince 2013 v 14:48 | Reagovat

Strašně se mi líbí tvůj styl psaní. *.* A s postelí vám to přeju, jen ať to klape co nejdéle!

2 Radfordová Radfordová | Web | 16. prosince 2013 v 16:02 | Reagovat

[1]: Díky moc :) :D

3 Té | Web | 16. prosince 2013 v 17:36 | Reagovat

:DDD Tak takhle jsem se u článku dlouho nepobavila! Tenhle sarkastický humor mi prostě padne. Líbí se mi tvá přímočarost a upřímnost. Jinak očko to zabíjí tak celkově. Poslouchat občas ty komentátory, rozladí natolik, že člověk už ani neví, jestli je to k smíchu, nebo spíš k pláči.

4 Adamová Adamová | Web | 16. prosince 2013 v 18:05 | Reagovat

Pěknej článek a souhlasím, že vztahy jsou  hodně křehký.

Jo a taky se občas cítím jako mimozemšťan.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama