Hupky dupky... všechno mě to sere.

9. prosince 2013 v 14:11 | Radfordová
Pondělí. Pondělí. Pořád jenom samý pondělí... Otočím se, jakože hurá, zítra je pátek, ale víte co?
Ne! Ono je pondělí.
Fajn, nejsem zrovna blesk a tak nějak se ztrácím v časo-prostoru, nebo jak se to říká. Problém je v tom, že jednoduše vůbec nic nestíhám. A při představě, že 'bude hůř' mám chuť se dát na deathcore dráhu s nějakou skupinou, která má ve jméně něco jako blood, died, kill a mezi tím něco jako black, broken, fallen a podobně.
Chci víc času. Potřebuju víc času a míň tmy a míň sněhu a míň sraček do školy (který stejně nedělám...). Takže ve výsledku svoji mega kariéru vyřvávače do mikrofonů stejně dělat nemůžu (Bože, ty víš, že emo děcka by mě milovali), protože na to úplně jednoduše nemám čas, dost světla a tak vůbec. Jediný co mám, je neustálej hlad a vyžraná nadílka od mikuláše. Bleh.

Nom, vlastně nevím o čem chci dneska vykecávat do větru - nehledě na to, že v pokoji mi naštěstí nefouká. Nic novýho a extra závratnýho se neděje, mě se dneska po dlouhý době dokonce zdál sen, i když se pamatuju jenom hodně málo a vím jen to, že jsem jela vlakem a zapoměla (zapomněla?) vystoupit, takže jsem nakonec byla v háji... Velmi, velmi zajímavé.
Každopádně taková, řekněme positivní věc, je, že co se hudby týče, snad to vypadá jakžtakž dobře a je na co se těšit. Ehm, myslím.
Dneska jsem si na fan blogu BVB u Margie (btw, má super blog :)) konečně potvrdila, že v lednu bude klip k We Don't Belong, a pokud vím, tak Yashin budou mít nový album... Plus poslední dobou se ze mě docela stává objevitel neznámých kontinentů (říkejte mi Kolumbus) a tak poslední dobou vyrážím do neprozkoumaných vod a poslouchám všechno, o čem se kdo jen vzdáleně zmíní.
Docela sranda to byla s Glamour Of The Kill, o kterých jsem slyšela asi před dvaceti lety, ale moje dráha poslouchání týhle (mimochodem dle mého názoru minimálně dobré) skupiny jsem začala teprve nedávno.
Miluju kecy o rychlým vzplanutí vášní. Opravdu.


Než půjdu psát hovadiny na téma týdne, pusťte si záznam z koncertu v Munichu (nebo tam někde) v Německu. Přiznám se, že ještě teď jebu hlavou o zeď, protože já tam sakra měla být!
Znáte to, ne? Věk je jen číslo a věznice jen místnost...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama